Dlužíte mi, inspektore

7. march 2012 at 21:08 | Thalia Contostavlos
Jedna kraťoučká povídka na večer :)
Upozornění: žádné
Disclaimer: nic nevlastním



………Strčil jsem ruce do kapes a snažil se potlačit chvění, které ve mně vyvolal studený podzimní vítr. Ne, že bych si stěžoval, ale drkotání zuby opravdu nevypadá moc profesionálně. Podíval jsem se na Saula, ale ten nevypadal, že by se ho letošní sychravé počasí nějak dotklo. Jeho se vlastně nedotklo nikdy nic - pokud tedy nepočítám jistý incident se zatoulanou krysou.
………Stáli jsme tu už přes půl hodiny a právě začalo slabě mrholit, když Saul konečně promluvil: "Už je tam dost dlouho."
………Přikývl jsem, ale ze strachu, že se mi slova zadrhnou v krku, jsem to nekomentoval. Cramer si opravdu dával na čas a já ztrácel trpělivost. Nacházel se právě někde na druhé straně malého jehličnatého lesíku spolu s trojnásobným vrahem a žádnou zbraní, kterou by mohl použít.
………Já se Saulem jsme čekali na signál, že máme zasáhnout.
………Někde v dálce se zablesklo a Saul sebou přes všechen svůj trénink trhnul.
………"K čertu," pronesl jsem procítěně, "jestli začne bouřka, neuslyšíme ale vůbec nic."
………V tu chvíli, jakoby mi to tvrzení chtěl kdosi vyvrátit, se ozval výstřel. Automaticky jsem sáhl po zbrani, ale hned si to zase rozmyslel. Běžet hustým porostem s revolverem v ruce totiž není zrovna praktické. Že jsem se rozběhl, mi došlo až ve chvíli, kdy mě přes obličej šlehla smrková větev. V tu dobu běžel Saul asi deset stop za mnou a zuřivě oddychoval ve snaze udržet se mi v patách. S jeho výškou měl nejspíše poněkud problém natáhnout krok natolik, aby mi stačil.
………Když jsem konečně zahlédl konec lesa, ozval se druhý výstřel a hned po něm dalších pět, které letěly mým směrem. Shýbl jsem se k zemi a počkal si na moment, až střelce zahlédnu, pak jsem zamířil a vypálil. Na střelu do srdce jsem sice asi mířil moc do prava, ale útočník se beztak sesul k zemi, takže účel jsem splnil.
………Asi tři sekundy po tom, co sebou ten nelida švihnul, se vedle mě objevil Saul.
………"Dobrá trefa, lásko. Kde je Cramer?" zašvitořil, když se zorientoval.
………"Nemám šajn," odpověděl jsem - hlas mi při tom klesl nejméně o oktávu. Začal jsem se rozhlížet kolem. Úplně vlevo leželo pár kamenů porostlých mechem. Vedle nich se válel zmíněný trojnásobný vrah s dírou v hrudníku, kolem něj louže krve. Nad tělem se skláněl Saul Panzer a kroutil hlavou. O pár metrů dál začínal břeh hlubokého jezera, do kterého zcela z prava vedlo molo. Bylo ze světlého dřeva - nejspíše z břízy - na něm se leskly kapky vody. Zarazil jsem se, to nebyla jenom voda.
………"Saule!" křikl jsem a ukázal na molo.
………Myslím, že mu to ihned došlo, protože mi naznačil, abych si sundal sako a boty. To jsem také bezpodmínečně udělal. Neptejte se mě, jestli jsem skočil šipku nebo něco jiného, protože si to nepamatuju. Saul sice taktně tvrdí, že se v tu chvíli zrovna otočil a tudíž mě neviděl, ale já myslím, že mě spatřil, jak jsem sebou naprosto neelegantně plácnul do vody.
………Byla studená. Ba přímo ledová a mě se ihned stáhly plíce. Snažil jsem se ignorovat pálení na hrudi a začal okolo sebe šátrat. Asi po půl minutě jsem se vyplaval nadechnout, ale hned jsem se zase potopil. Už jsem se chtěl znovu nadechnout, když jsem ve studené vodě zavadil o něco teplého. Cramer.
………Když jsem ho přitáhl k molu, Saul už stál nade mnou a vyzvedl inspektorovo tělo na souš.
………"Dýchá?" zeptal jsem se sám bez dechu. Saul zavrtěl hlavou a hned začal pracovat na umělém dýchání.
………"Tep má," sdělil mi Saul mezi nádechy. Chvíli jsem je oba pozoroval, ale nebyl jsem schopen vydedukovat, kde byl inspektor postřelený. Jen jsem doufal, že se z toho dostane.
………Saul jako by mi četl myšlenky: "Dostal to do ramene."
………Ten nešťastník, co ležel vedle, tedy moc dobře nemířil. První rána evidentně minula úplně a ta druhá nebyla o moc lepší. Chtěl jsem to nějak okomentovat, ale místo toho jsem se rozkašlal. Sotva jsem svůj záchvat dostal pod kontrolu, ozvalo se další chrchlání - Cramer.
………"No konečně," oddechl si Saul a zvedl inspektorovi hlavu, "už jsem myslel, že se Archie skoro utopil zbytečně."
………Cramer po mě vrhl nevěřícný pohled.
………"Netopil jsem se," vyrazil jsem ze sebe mezi prudkými nádechy, "ta voda je sakra studená. Pomoz mi nahoru."
………Saul mě vytáhl a já si vyčerpaně lehl vedle postřeleného.
………"Goodwine," zachroptěl Cramer a natáhl ke mně ruku. Chytl jsem ho za ni a stiskl, aby pokračoval.
………"Díky," vysoukal ze sebe nakonec.
………Usmál jsem se. "Dlužíte mi, inspektore."

 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.