Boháč

4. august 2012 at 16:24 | Thalia Contostavlos
A je tu další jednorázovka. Snad se vám líbí, v poslední době mám na povídky samé hezké ohlasy, tak doufám, že to vydrží a já budu mít i nadále chuť přispívat :)
Varování: žádná (krom toho, že jsem opět byla třeskutě vtipná)
Disclaimer: postavy nevlastním

.
……Cramerův obličej byl ještě červenější než kdy jindy. Sledoval jsem, jak své mohutné tělo pomalu sesul do naší červené klubovky a snažil si tu barvu odmyslet. Chápal jsem, jak se cítí. Myslel, že mu zase něco tajíme, ale výjimečně nám křivdil.
……Toho rána jsem totiž Wolfovi předčítal článek z časopisu Newyorker, který pojednával o místním podnikateli a boháči panu Dennisu Evansovi. Wolfe se při slovu "boháč" znechuceně zatvářil.
……"Jak ten redaktor může vědět, zda je pan Evans opravdu natolik bohatý, aby se mu bez výčitek mohlo říkat boháč?" ptal se.
……Pokrčil jsem rameny. "Když jsem si to slovo před chvílí vyhledával ve slovníku, stálo tam, že boháč je osoba, která disponuje značným majetkem. Co je značný majetek už tam definováno nebylo, takže to vypadá na ryze subjektivní pojem."
……Wolfe se zatvářil ještě kyseleji. Neměl rád pojmy, které nebyly jednoznačné. Tvrdil, že podobná slova pak lidstvo naprosto neomluvitelně zneužívá a zbavuje je tím jakéhokoli významu. Stávají se tedy naprosto zbytečnými.
……"Mám pro vás takový návrh," řekl jsem proto, "Já teď zavolám Lonu Cohenovi do Gazette a zkusím vyzjistit, jaké že jmění to vlastně Evans vlastní. A vy mi pak řeknete, zda souhlasíte s tvrzením toho reportéra, že je boháč, nebo nikoli."
……Wolfe souhlasil a tak se stalo, že jsem si od Lona vyžádal Evansovo poslední majetkové přiznání a následně ho se svým zaměstnavatelem důkladně prokonzultoval. Byl jsem toho názoru, že dům za deset miliónů, firma za pět a další dva miliony na účtu stačí k tomu, abych někoho prohlásil za boháče, ale Wolfe nesouhlasil. Tvrdil totiž, že vzhledem k tomu, že Evansův majetek ani zdaleka nedosahuje výše majetku našeho a my přece žádní boháči nejsme, nemůžeme pana hanse za jednoho prohlásit.
……Naše rozjímání přerušil inspektor Cramer se zprávou, že Dennis Evans byl všera vpodvečer ubodán k smrti. Za námi prý přišel proto, že jsme se dovolili informovat o stavu Evansova účtu a on by rád věděl proč.
……Nemusím snad ani dodávat, že naší historce o článku v časopisu nevěřil.
……"Nechci říkat, že lžete," začal, "Ale mám sto chutí tvrdit, že mi přinejmenším neříkáte celou pravdu. Něco vás na toho Evanse přece muselo upozornit."
……"Pane Cramere, radím vám dobře. Šetřete takovými obviněními," upozornil ho Wolfe se zdviženým ukazováčkem.
……"Já vás přece z ničeho neobviňuju. Jenom chci vědět, proč jste si o něm vyhledávali informace."
……"Informace si o něm vyhledával Archie, nikoli já."
……Cramer se otočil na mě. "Archie?"
……V duchu jsem zaklel. Když po mě Cramer něco chce, nemám rád, když mi říká Archie. Dostane mě tím do kouta, protože mu nemůžu jen tak odseknout.
……Rozhodl jsem se na to jít oklikou. "Pane inspektore, kolikrát jsem vám už lhal?"
……Cramer se zašklebil. "Purley by to věděl."
……"To jistě," přitakal jsem. "Takže byste měl za tu dobu už bezpečně poznat, kdy říkám pravdu. A ráno jsem se zrovna rozhodl, že svou první dnešní lež nebudu plýtvat na vás, a tak vám teď řeknu pravdu. Na pana Evanse jsem se informoval opravdu pouze z čisté zvědavosti."
……Cramer si povzdechl. Podíval se mi zpříma do očí a rty stiskl pevně k sobě. Viděl jsem už i větší kriminálníky než jsem já, kteří se pod tímhle pohledem složili, ale já tentokrát neměl co tajit, takže jsem si z něho nic nedělal. Cramer to poznal, pokýval hlavou a znova si povzdechl.
……"Tak jo, pro tentokrát vám věřím," řekl a vyšvihl se z červené klubovky, aniž by užil rukou. Dělá to vždycky, když se Wolfe dívá, protože ví, že můj zaměstnavatel to se svou sedminou tuny udělat neumí.
……Zvedl jsem se taky, abych ho vyprovodil. U dveří jsme se oba zastavili.
……"Stejně na tebe mám pifku, Goodwine." prohlásil, když jsem mu pomáhal do kabátu.
……Přikývl jsem. "Já vím, pořád jste mi ještě neodpustil ten poslední hokus pokus."
……Cramer se na mě usmál, otevřel si dveře a už byl v prachu.
 


Comments

1 Anonym | 4. august 2012 at 19:09 | React

Povídka je úplně bez nápadu a dost divně se čte. Odemně teda nemáš moc hezký ohlasy. Ale snažila ses no.

2 Radičik | Email | Web | 4. august 2012 at 22:29 | React

Já si právě myslím, že to mělo pointu, a to je pro povídku dostačující. Bylo to promýšlené, věcné a odborné. Možná je lehké takové dílo zkritizovat, ale ne každý by dokázal podobnou povídku napsat. TAkže klobouk dolů. Jen škoda, že mi to nějak divně překládá do češtiny nebo co.

3 Miguela Scarcelli | 4. august 2012 at 23:30 | React

Úžasné. Jak povídka, tak nápad. Měla jsem pocit, jako kdybych četla rovnou od nějakého profesionála z vázané knihy, tyhle typy povídek jsem nikdy v lásce neměla, ale poslední dobou je opravdu začínám zbožňovat. :) Určitě budu hrozně nadšena, když se tu objeví i další výtvory z tvého pera. Tedy, v dnešní době spíše z klávesnice. :)

4 Es Ef | Web | 5. august 2012 at 0:44 | React

Fakticky dobrý.

5 Dena Hviezdička | Web | 5. august 2012 at 13:38 | React

Sorry, iba niečo viem o Swagu, tak možno sa zle vyjadrujem.

6 Em Age | Web | 5. august 2012 at 15:06 | React

Ježíš, zas tak skvělá povídka, obdivuju tě, jak dokážeš psát takovýhle hezký epizodky, krátký s pointou. Já když se pustím do psaní prózy, mám za chvíli dvanáct stránek a jsem na začátku. Chjo, vážně bych chtěla umět psát jako ty... :)
Děkuju za přečtení básničky, i když vím, že na poezii moc nejsi, jak už jsi jednou psala. :) Jenže já si poslední dobou nemůžu pomoct a pořád píšu jak o život básničky. :D

7 Em Age | Web | 5. august 2012 at 15:15 | React

To je moc dobrej název! :D Upoutá. :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.