Moje podivné sny

29. january 2014 at 17:18 | Thalia Contostavlos |  Author´s Note
……Jako každému jinému člověku, i mně se zdají každou noc sny. Ovšem já jsem si byla za svůj doposud vesměs kratičký život schopna několik těch nepodivnějších snů zapamatovat. Nepřepíšu sem úplně všechny, které jsem si kdy pamatovala, protože jsem jich už hodně zapomněla, ale sepíšu vše, co si momentálně pamatuju. Více v celém článku :)
.

.
……Jako první vám povím sen, který si pamatuju jako vůbec první. Je to něco mezi halucinogenním snem a nočním děsem a hlavní aktérkou je Dáda Patrasová.
……Stála jsem před obrovským kamenným hradem, ke kterému vedla dlouhá štěrkovitá cesta. Na ní postávala tenkrát známá dětská moderátorka Dáda Patrasová v typických lentilkových šatech a volala na mě: "Pojď dál, neboj se, pojď se mnou."
……Já jako její vášnivá fanynka jsem nepřemýšlela a rozeběhla jsem se za ní do hradu. Uvnitř středověké budovy byly všude pavučiny a předměty vrhaly zlé stíny na stěny. Má oblíbená paní v šatech se najednou přeměnila ve velkou černou obludu, pravděpodobně něco na způsob draka a já se probrala.

……Jako další sen, který si pamatuju je sen z doby, kdy jsem ještě neměla řidičák a v žádném případě jsem nevěděla, jak se takové auto ovládá. Bylo mi asi třináct a tenkrát mě a mého bratra vozil každé ráno do školy táta autem.
……Táta toho rána z nějakého důvodu nemohl jet a tak jsem se rozhodla, že to prostě a jednoduše zvládnu sama. Nasedla jsem do auta, připoutala se, nastartovala a vyjela. Auto jelo vlastně samo, já jen musela točit volantem a jediný způsob, jakým jsem uměla zpomalit nebo zastavit, bylo nechat auto setrvačností někam dojet. Škola byla z nějakého záhadného důvodu na kopci a vedla k ní dlouhatánská točitá cesta, na které jsem se opravdu zapotila.
……Když jsem konečně dojela ke škole a vystoupila z auta, zjistila jsem, že je to vlastně autobus a já začala panikařit, že ho nemám kam zaparkovat. Ptala jsem se spolužáků, kteří se kolem mě trousili do školy, jak se parkuje autobus, až k němu jedna slečna s povzdechem přistoupila a k mému úžasu na něm zmáčkla nějaké tlačítko. Autobus se začal postupně skládat jako Transformer až z něho zbyla jenom malá aktovka. Tu jsem hodila na záda a šla do školy.
……Další v pořadí je také takový malý noční děs. Sen se odehrál v době, kdy jsem v sobě nosila neutuchající touhu mít černé oči.
……Když jsem si jednoho večera vyndala své dioptrické čočky, řekla jsem si, že s těma svýma očima musím něco dělat a rozhodla jsem se, že si je nějak nabarvím. Otevřela jsem proto řasenku, odtrhla z ní pár štětin a ty si pak po vzoru čoček vložila do očí. Neptejte se mě jak, ale šla jsem si potom v pořádku lehnout. Když jsem se pak ráno podívala do zrcadla, zjistila jsem, že nejen duhovky jsou černé, nýbrž i bělmo změnilo barvu a celé oči jsou jakoby duté a vyhnilé. Nutno dodat, že se mi celkem ulevilo, když jsem se probudila.
……Pak tu mám sen, který se mi zdál, když jsem měla horečky. Jak známo, v takových situacích se vám zdají úplné pitomosti a nejinak toho bylo i u mě. Sen byl naprosto kraťoulinkatý a moc si ho už nepamatuji.
……Vešla jsem do naší třídy ve škole a nestačila jsem se divit. Hanka stála vedle katedry a kopala do kávovaru, který byl přilepen na stěně, kde normálně bývala tabule. Tom vysel na okenní tabuli a houpal se na ní nad školním dvorem (okno se z nějakého důvodu otevíralo ven). Erik nesl na hlavě Vendulku a počítal si při tom za chůze do sešitu příklady z fyziky. Ostatní spolužáci patrně prováděli podobné nesmysly, ale ty už si bohužel nepamatuju.
……Další nemoc v pořadí, další horečky a tentokrát série snů. Přísahám, že se mi zdály tři těsně za sebou, přičemž po každém snu jsem se logicky na pár sekund probudila. Pamatuji si už jen dva.
……Byla jsem detektivem nějakého policejného oddělení, kde jsme vyšetřovali případ sériového vraha, který nejdříve unesl jednoho člověka, chvíli počkal, pak unesl druhého a hned je oba zabil. Já jsem se nějakým způsobem také nechala chňapnout (možná to bylo i naschvál) a ocitla jsem se v železné kleci v nějakém sklepě. Vedle mě byla klec prázdná a já usoudila, že jsem první v pořadí a tím pádem mám čas případ vyřešit. Nejsem si jistá jak, ale nějakým důkazovým postupem a matematikou, která mimo sen už pak nefungovala, jsem se dobrala k uspokojivému výsledku. Vrah mě nezabil.
……Druhý sen byla černobílá scéna nějaké ženy znásilněné vojákem. Poté, co jsem se probudil, jsem si myslela, že šlo o výjev z Francie, ale po pečlivé úvaze si myslím, že se jednalo o poupravenou scénu z Horalky. Jako další sen vám vypovím příběh, který se mi zdál o těchto Vánocích.
……Vstoupila jsem do haly veřejného bazénu a záhy mě oslnilo slunce, které prosvítalo velkými okny. Naprosto slepá a se slzejícíma očima jsem vlezla do vody, kde se v tu chvíli rozcvičovaly aquabelly. Jedna z nich měla v ruce malou modrou pinetku, kterou mám někde doma zašantročenou v penále. Vzápětí slečně z ruky tu sponku vytrhnu se slovy, že ta je moje, protože úplně stejnou mám doma v penále a že ona mi ji tím pádem musela ukradnout. Uteču z bazénu a slečna mě dohoní až, když jsem u nás doma pře dveřma vedoucíma do komory. Sednu si před ně do tureckého sedu, sponku strčím zezadu za pásek kalhot. Aquabella mi navrhne, že se mnou půjde na rande, když jí tu sponku vrátím. Já jsem ale idiot a trvám si na svém.
……Předposlední sen, o který se s vámi podělím, se mi zdál před necelým měsícem a to přesně noc před zápočtovým testem z laboratorní techniky.
……Václav Moravec moderoval nějakou show v divadle, které se nápadně podobalo Lucerně. Uprostřed parketu bylo pověšené velké filmové plátno. Já a moje rodina jsme v podstatě skoro jediní v celém divadle, jako další diváci jsou tu už jen Ivanka Gottová a její dvě dcery, zatímco Karel Gott je Moravcovým hostem. Na plátně najednou začal hrát nějaký film nebo dokument, jehož scéna byla všem naprosto jasná: schyluje se ke znásilnění. Ivana se postavila před obě své dcery (které sedí každá na jednom konci řady, takže je vlastně nemožné jim oběma zabránit ve výhledu. Tohle vím moc dobře, protože sedím přímo za jednou z nich a úplně v pohodě vidím. V tuto chvíli mě ze snu probral budík, takže čert ví, jak to dopadlo.
……Poslední sen se mi pro změnu zdál noc před zkouškou z evoluční biologie a nedává vůbec smysl.
……Je odpoledne a já se vyskytuji v nákupním středisku Metropole. Chci si koupit něco v McDonaldu, což je neobvyklé, přičemž prodejna se vyskytuje v přízemí, což je ještě neobvyklejší. Za pultem nikdo nepracuje a tak se vplížím dozadu, kde posedávají zaměstnanci a dávají si pauzu. Zeptám se, jestli pracují nebo jestli mají momentálně volno, a když je mi sděleno, že teď mají zavřeno, celá uražená prohlásím, že asi umřu hladem a odkráčím.
……Jedna ze slečen se za mnou rozeběhne a když mě dohoní, stojíme obě za autobusovými zastávkami na Zličíně a obdivujeme snítky tymiánu. Probudím se ve chvíli, když si uvědomím, že je to vlastně rande.
……Omluvte prosím styl, jakým jsou sny zapsány, uvědomila jsem si, že je opravdu neskutečně těžké popsat něco, o čem nemáte úplně přesnou představu, a já si nechtěla vymýšlet detaily, které neexistovaly. Celý článek je tudíž dost zmatený. Povězte mi prosím, že jsem normální a že se vám zdají také naprosto praštěné sny. Budu ráda, když se v komentářích pochlubíte :D
 


Comments

1 ASIM | Web | 31. january 2014 at 21:34 | React

Ten sen s autobusem a školou mě velice pobavil.. Taky mívám takové šílené sny.. :)
Máš moc hezký blog :-)

2 Tajemná Temnota | Email | Web | 13. february 2014 at 20:10 | React

To je teda něco, sen s autobusem a Gottem mě dostal xD. Oba jsou super! Mně se taky párkrát zdálo, jak řídím auto. A taky se mi zdálo o bazénu, ale byl v něm mega žralok a já ho krmila bonbonama bonpari xD. Mně se taky zdá hromada nesmyslů. Většinou se mi zdá o apokalypse, většinou mě někdomučí nebo mi ubližuje a někdy jsem ve snu dokonce chlap xD.

3 Natalia Contostavlos | Email | Web | 13. february 2014 at 20:17 | React

[2]: Tak chlap jsem ve snu ještě nebyla. Bohužel :D

4 Tajemná Temnota | Email | Web | 15. february 2014 at 9:40 | React

[3]: Já už dvakrát, je to celkem sranda xD.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.