Moje závislosti

1. may 2014 at 20:37 | Thalia Contostavlos
1) Nenápadný zvědavotidis
......Tato závislost se projeví pokaždé, když se v mém blízkém okolí semele něco neobvyklého či dokonce zajímavého. Jedná se většinou o bouračky, hlasité hádky cizích lidí, rvačky s policisty či natáčení filmového štábu. Kolikrát jsem si jen tak sedla někde poblíž bouračky na zábradlí či lavičku a obratně předstírala, že píšu textovku, zatímco nenápadně po očku pozoruji brunátné řidiče diskutující s městskými uniformami.
......Nedávno se před naší školou na Albertově objevil filmový štáb natáčející bůhvíco úžasného. Procházela jsem asi dvacet metrů od všeho toho hemžení, když jsem míjela podezřele vypadajícího pána ve výstražné vestě. Zrovna jsem se ho chtěla zeptat, jestli jsem mu něco neprovedla, jak se na mě zle koukal, když se mu v ruce ozvala vysílačka: "Tak si to sjedem ještě jednou!" Neptejte se mne proč, ale zrovna v tu chvíli jsem dostala neodolatelnou chuť zastavit se a začít v kabelce hledat něco nesmírně důležitého. Bohužel jsem se nic zajímavého nedozvěděla, beztak za chvíli začalo pršet a předpokládám, že štáb se rozutekl.
2) Zmoklá splepičitýda
......Když jsme u toho deště, seznámím vás s další závislostí, které skoro pokaždé propadnu. Představte si situaci, kdy je venku příjemně teplo a z čista jasna (občas doslova) se spustí slejvák, v tom nejlepším případě bouřka. A co udělám v takové situci já? Raději, než abych se šla někam schovat a v klidu si něco četla, vyjdu si na procházku mezi kapky deště. Co na tom, že zmoknu a ještě minimálně hodinu poté se na mě bude oblečení nepříjemně lepit, hlavně, že jsem si to užila. A já se divím, že jsem zrovinka nachlazená.
3) Tlačítkoidní psychóza
......Tato závislost je poněkud dětinská a v poslední době jí začínám trošku odolávat, nicméně jsem stále ve fázi odvykání a proto mějte strpení. Tlačítkoidní psychóza se projeví v okamžiku, kdy mé bystré oko (samozřejmě pouze v případě, že mám nasazené čočky) spatří kdekoli v mém dosahu nějaké tlačítko, musím zvládat neodolatelnou chuť zmíněné tlačítko zmáčknout a způsobit tím bud nenávratnou škodu kytkám, co si studenti naší fakulty pěstují v nějakých boxech se stálou teplotou, nebo nedejbože požární poplach. Když se tedy ocitnu v situaci, kdy tlačítko stisknout mohu (př. přechod pro chodce či zvonek vlastního domu), využiji toho většinou minimálně desetkrát.
4) Benigní sarkasmor
......Znáte také toho otravného člověka, co využije každé situace, aby mohl říci nějakou štiplavou poznámku? Člověka, kterému je naprosto ukradené, že vám zrovna není do zpěvu a dokáže vám svým neempatickým popíchnutím zhoršit náladu? Ne? Tak to jste mě pravděpodobně ještě nikdy nepotkali, protože já jsem přesně ten typ člověka. Tato moje závislost je za normálních okolností naprosto neškodná (tedy alespoň pro mne), ovšem pokud narazíte na mstivého jedince, kterému se váš sarkasmus nelíbí, může se projevit škodlivá ba i smrtelná.
5) OCD příhoda
......Nejsem nikterak přehnaně čistotná (moje maminka by vám vlastně řekla, že jsem bordelářka), avšak přesto se mi občas stane, že mne chytne OCD příhoda. Ve chvíli, kdy uvidím obrázek, který je pověšen trošinku na křivo, hrníček, jehož ouško míří opačným směrem než všechna ostatní ouška v kredenci, pero, které neleží rovnoběžně vedle papíru a spousta dalších věcí, kterých si ostatní lidé nevšimnou, musím to okamžitě napravit. Přes toto všechno, když vejdete do mé ložnice, uzříte křeslo plné oblečení, které jsem měla jednou na sobě (není tudíž dostatečně čisté na to, abych ho mohla vrátit zpět do skříně ani dostatečně špinavé, aby šlo do prádla).
6) Chronická pošahanost
......Píšu chronická, protože už si vlastně ani nepamatuji dobu, kdy sem šla po ulici nebo jela autem a nepřehrávala si nahlas scénky ze svých povídek, nemluvila nahlas s imaginárními postavami či se sama se sebou nepohádala. Přes všechny náznaky vás ujišťuji, že nejsem psychicky labilní, právě naopak. Nenajdete člověka, co by to v hlavě měl víc uspořádáno než právě já (jo mimochodem, zmínila jsem se o tom, že jsem neskutečně skromná?)
.
 


Comments

1 hagridihratkysestiflercimcapem | 1. may 2014 at 21:30 | React

fascinující!

2 Yima - téma týdne | Email | Web | 2. may 2014 at 17:12 | React

Moc pěkný článek. :)
Já se taky ráda dívám, co se kde děje, nebo spíš raději poslouchám. Včera, když jsem jela trolejbusem domů, nějaký pán za mnou řekl: "Nechte toho, nebo na vás zavolám policajty!" Doteď nevím, co se jim stalo, každopádně ten, co toho měl nechat, vypadal dost nevinně a ten druhý jako typický, naštvaný důchodce. :D
Déšť je fajn. Ale jen v malém množství, protože jsem velmi náchylná na všechny ty nemoci a tak. :)
Tlačítka! To máme stejně. :D
Co se týče sarkasmu, to jsem úplně jiná. Nerozumím ani sarkasmu, ani ironii (vlastně pořád nevím, jaký je mezi tím rozdíl), neumím to používat. Jen zřídkakdy se stane, že utrousím ironickou poznámku! Většinou omylem. :D
Mně hrozně vadí, když mám uklizeno. Nemůžu pak nic najít. Když mám všechno na jedné hromadě, vím, že to tam někde je, ale když to je uklizený, tak kde to mám sakra hledat?
Hlásím se též ke chronické pošahanosti!

Takže teď tvůj článek zařadím do výběru na http://tema-tydne.blog.cz :)

3 Thalia Contostavlos | Email | Web | 2. may 2014 at 19:19 | React

[1]: Děkuji, ráda fascinuji :)
[2]: Děkuju za hezkou reakci a samozřejmě i za zařazení do výběru. Mimochodem, naše češtinářka tvrdila, že sarkasmus je "sžíravá ironie", takže je to s velkou pravděpodobností velice podobné :)

4 unknown-hinterland - Karol-ine | Web | 4. may 2014 at 20:15 | React

Nejlepší je nenápadný zvědavotidis :DDDD

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.